cms_logo_upraveneÚmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) byla přijata 23. června 1979 v Bonnu (proto i zkrácený název Bonnská úmluva) a vstoupila v platnost  1. listopadu 1983.

Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst odpočinku na migračních cestách, což vyžaduje koordinovanou mezinárodní spolupráci.

V současné době má Úmluva 120 smluvních stran, včetně Evropské Unie.

Sekretariát úmluvy sídlí v Bonnu.

 

Úmluva se snaží zabezpečit ochranu stěhovavých druhů a jejich stanovišť třemi způsoby:

  1. zajištěním přísné ochrany kriticky ohrožených druhů,
  2. podporou uzavírání dohod a memorand, které rozvíjejí úzkou spolupráci areálových států a zabezpečují ochranu konkrétního druhu či skupiny druhů,
  3. podporou společných výzkumných projektů, týkajících se stěhovavých druhů.

Text úmluvy je dostupný zde.

Nedílnou součástí textu Úmluvy jsou dvě přílohy, které zahrnují seznam druhů živočichů, na něž se Bonnská úmluva vztahuje.

Příloha I uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu svého rozšíření nebo na jeho významné části. Státy, na jejichž území zasahuje areál těchto druhů,  se musí snažit  chránit a tam, kde je to možné,  obnovovat ta stanoviště druhů, která jsou významná pro odvrácení nebezpečí jejich vyhynutí. Na seznamu přílohy I. je z našich druhů uveden  např. orel mořský a drop velký.

Pro druhy uvedené v Příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají  zaručit  péči o síť stanovišť vhodně disponovaným vzhledem k tahovým cestám. V současné době existuje 7 těchto mezinárodních  dohod, které se vztahují k zachování jednoho nebo více druhů stěhovavých živočichů. Z hlediska ČR je významná Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS) a Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). Česká republika je smluvní stranou obou uvedených dohod.

Pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů zavádí Bonnská úmluva  tzv. Memoranda porozumění.  V současné době existuje  19 memorand. Z hlediska České republiky je významné Memorandum porozumění o ochraně středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) a Memorandum pro ochranu dravců a sov Euroasie.

 

Jak plní své povinnosti Česká republika jako smluvní strana Bonnské úmluvy?

Česká republika se stala smluvní stranou Bonnské úmluvy 1.5. 1994, ve stejném roce byl text úmluvy vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 127/1994 Sb. Za naplňování Bonnské úmluvy zodpovídá v souladu s usnesením vlády ČR Ministerstvo životního prostředí, kontaktním místem je odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků. Do aktivit souvisejících s naplňováním cílů Úmluvy jsou ovšem zapojeny nejen vládní a odborné státní instituce (AOPK ČR, správy národních parků) ale i mnohé nevládní organizace (Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů aj.). Česká republika má svého zástupce i ve Vědecké radě Úmluvy.