logo-iucn-upraveneSvětový svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature – IUCN) je jedna z nejsilnějších a nejvýznamnějších organizací, která se zabývá ochranou přírody a přírodních zdrojů v globálním měřítku. Byl založen v říjnu r. 1948 a dnes má členské organizace ve více než 160 zemích světa a pobočky ve více než 45 zemích.

IUCN je tvořeno jak vládními (státy, státní úřady a instituce), tak i nevládními členy. Vedle členů jsou dalšími dvěma pilíři struktury IUCN její profesionální sekretariát sídlící ve švýcarském Glandu a dále regionální, subregionální a národní byra, specializovaná pracoviště a naposled ještě odborné komise, sdružující na téměř výlučně dobrovolné bázi cca 10 000 expertů z celého světa. Jedná se o Komisi pro péči o ekosystémy, Komisi pro záchranu druhů, Komisi pro environmentální právo, Světovou komisi pro chráněná území, Komisi pro environmentální, ekonomickou a sociální politiku a Komisi pro výchovu a komunikaci. Hlavními zájmovými okruhy IUCN jsou biodiverzita, klimatická změna, udržitelná energie, lidský blahobyt a zelená ekonomika.

Orgány IUCN

Rada IUCN – hlavní řídící orgán IUCN (obdoba Stálých výboru v rámci úmluv)
Činnost Rady je zaměřena na určování strategického směřování a aktivit IUCN, na podporu rozvoje členství v IUCN a řešení finančních záležitostí. Rada se schází 2x ročně a často pracuje mezisekčně (v rámci Rady existuje 6 komisí např. pro výchovu a vzdělávání, chráněná území atd.)
Hlavními úkoly Rady jsou: schvalování programu činnosti a rozpočtu na 1 rok, kontrola naplňování vytýčených úkolů, kontrola činnosti Komisí, schvalování roční zprávy, schvalování národních a regionálních výboru IUCN, hodnocení činnosti generálního ředitele IUCN.  Činnost Rady vychází z dokumentů (rozhodnutí) schválených na kongresu IUCN.
Složení: prezident, 4 – vice prezidenti (volení z reg.poradců), 1 tajemník, 6 vedoucích komisí,  24 regionální poradci (regional councellors) – každý z osmi regionů zastupují 3 volení regionální poradci, 1 zástupce hostitelské země (Švýcarsko) a 5 poradců, kteří byli vybráni IUCN.

Regiony IUCN (8) – Afrika, Severní Amerika a Karibik, Střední a Jižní Amerika, Jižní a Východní Asie, Západní Asie, Střední a Severní Asie, Východní Evropa, Západní Evropa.

Regionální poradce – je volen na kongresu IUCN a může být zvolen celkem 2x za sebou (tj. můře zastávat funkci 8 let). Časově musí kandidát počítat každý rok s 3 týdny v zahraničí.
Česká republika patří do celkem velkého regionu Východní Evropy a Severní a střední Asie.
Poradce musí  mít rozsáhlé znalosti problematiky ochrany přírody a přírodních zdrojů a měl by mít i patřičnou zkušenost v mezinárodní spolupráci v této oblasti. Znalost angličtiny a doporučená znalost druhého jazyka je podmínkou. Stejně jako podpora organizace pro níž pracuje.
Kandidáta musí podpořit 5 členů IUCN, kteří mají volební právo a měli by být z různých zemí. Volby probíhají na kongresu.

Kongres IUCN – vrcholný orgán, na kterém jsou přijímány strategické dokumenty a usnesení a doporučení pro další období, jsou na něm voleni členové Rady IUCN a prezident Rady.
Kongres se koná ve čtyřletých intervalech.

Sekretariát IUCN – sídlí v Glandu ve Švýcarsku, má kanceláře ve všech regionech  (evropská kancelář je také v Glandu) celkem zaměstnávaá cca 1000 lidí, 70% z nich jsou z rozvojových zemí. V čele sekretariátu je generální ředitelka Julia Marton-Lefevre.

IUCN a ČR
Někdejší Československo se sice aktivně podílelo na přípravě založení IUCN v letech 1946-1947, na samotné zakládací konferenci však přítomno nebylo. V r. 1958 se jako první československou členskou organizací IUCN stal Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, později se zapojily Slovenský ústav pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody  a správy národních parků Tatranského a Krkonošského. Čeští a slovenští odborníci byli zváni k práci v odborných komisích a v letech 1984 – 2001 pracovali zástupci České republiky nepřetržitě v nejvyšším voleném orgánu – Radě IUCN, dva z nich po dvě funkční období ve funkci viceprezidenta IUCN. V Praze byl až do konce roku 2001 vydáván bulletin Newsletter IUCN pro Evropu. Jeho další vydávání bylo přesunuto do Bruselu z organizačních důvodů a v současné době v původní podobě neexistuje.
Postupně se řádnými nebo přidruženými členy IUCN staly ještě AOPK ČR, STUŽ, Hnutí Brontosaurus, ČSOP a Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Některé z nich své členství po určité době ukončily (STUŽ, Hnutí Brontosaurus).

Státní členství ČR v IUCN
Dne 16. února 2000 vláda svým usnesením č. 190 schválila návrh na státní členství ČR v IUCN. Pro ministerstvo životního prostředí z tohoto usnesení vyplývá úkol zajistit plnění závazků vyplývajících z členství, tj. podpora cílů, aktivit a řízení IUCN, zajišťování požadovaných informací týkajících se aktivit IUCN a pro ministerstvo zahraničních věcí pak pravidelné placení členských příspěvků.
Pro koordinaci spolupráce s IUCN je ve státech s větším počtem členských organizací doporučeno založit tzv. Národní komitét, a to jako samostatně registrovanou a nezávislou organizaci. Komitét je partnerskou organizací pro IUCN za daný členský stát.
Při MŽP  ČR byl s účinností od 1. září 2001 zřízen ministrem Kužvartem Výbor pro spolupráci se Světovým svazem ochrany přírody. Výbor podle statutu sdružuje zástupce všech českých vládních i nevládních organizací, které jsou řádnými a přidruženými členy IUCN, a je zároveň i poradním orgánem ministra životního prostředí.
Hlavními úkoly výboru mají být zejména:

  • koordinace a zajištění efektivního plnění závazků spojených se státním členstvím a zabezpečením kvalitní spolupráce s IUCN.
  • podpora účasti českých nevládních organizací v programech a projektech IUCN
  • sledování a plnění závěrů kongresů IUCN
  • sledování odborných komisí IUCN a podpora zapojení českých odborníků
  • zajišťování publikační činnosti.

Základním dokumentem výboru je statut.