Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat

Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí. Poskytují útočiště řadě endemických a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně velkých šelem. Současně se v tomto regionu uchoval tradiční způsob hospodaření a života místních obyvatel. Potřeba chránit toto křehké soužití lidí a přírody a umožnit rozvoj oblasti při současném zachování přírodních hodnot se stává v posledních letech stále naléhavější.
Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva) vznikla z iniciativy Ukrajiny a za technické a odborné pomoci Programu OSN pro životní prostředí. Státy karpatského regionu (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina) Úmluvu podepsaly v Kyjevě v roce 2003. Úmluva vstoupila v platnost dne 4. ledna 2006.
Obecným principem Úmluvy je závazek smluvních stran spolupracovat při ochraně a udržitelném rozvoji Karpat s cílem zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit přírodní hodnoty i kulturní dědictví. Úmluva se zaměřuje na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, přes udržitelné lesní a zemědělské hospodaření, dopravu a infrastrukturu až po cestovní ruch či kulturní dědictví. V neposlední řadě se věnuje také zvyšování povědomí, vzdělávání a účasti veřejnosti. Úmluva umožňuje důslednější a efektivnější přístup k ochraně a udržitelném rozvoji Karpat a přispívá ke koordinaci aktivit mezi jednotlivými smluvními stranami.
Karpatská úmluva předpokládá, že se obecně formulované závazky upřesní prostřednictvím postupně sjednávaných protokolů. Tento model rámcové úmluvy se již osvědčil v případě Alpské úmluvy. V rámci Karpatské úmluvy se dosud sjednaly a vstoupily v platnost Protokol o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti, Protokol o udržitelném cestovním ruchu a Protokol o trvale udržitelném obhospodařování lesů. Protokol o udržitelné dopravě nyní čeká na dostatečný počet ratifikací. V současnosti také probíhá příprava Protokolu o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova.
V letech 2014–2017 předsedá Karpatské úmluvě Česká republika.

Konference na ochranu velkých šelem v Karpatech – říjen 2016 (Rožnov pod Radhoštěm) – více info zde.

Karpaty v ČR
Působnost Karpatské úmluvy v České republice se vztahuje pouze na příslušný region, tedy přibližně 1/10 rozlohy ČR na území Zlínského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Karpaty zasahují do České republiky v rámci subprovincie Vnějších Západních Karpat. Jedná se o velice pestré a přírodovědně, kulturně a historicky cenné území, ve kterém byly vyhlášeny jak chráněné krajinné oblasti (Beskydy, Bílé Karpaty a Pálava), tak evropsky významné lokality (např. Čertoryje, Chřiby, Niva Morávky) a ptačí oblasti (např. Hostýnské vrchy, Horní Vsacko). Mezi velmi hodnotná území Karpat v ČR patří také Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy, Chřiby, Ždánický les či Litenčická vrchovina.
Již od roku 2006 se v ČR pravidelně pořádají kulaté stoly Karpatské úmluvy, tedy pracovní setkání zástupců veřejné správy (obce, kraje), CHKO, neziskového, akademického i podnikatelského sektoru, kteří se aktivně podílejí na naplňování Karpatské úmluvy na národní úrovni, a to zejména v oblastech prosazování udržitelného rozvoje, ochrany přírody, krajiny a kulturního dědictví. Tato setkání přispívají ke sdílení informací a podnětů mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty.

Oficiální stránky Úmluvy naleznete zde.
Jednotlivé protokoly naleznete ke stažení zde.
Gestorem Karpatské úmluvy v ČR je Ministerstvo životního prostředí; národní kontaktní osobou je Eliška Rolfová, odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků (eliska.rolfova@mzp.cz, tel.: 267 122 030).