RÁMCOVÁ ÚMLUVA O OCHRANĚ A UDRŽITELNÉM ROZVOJI KARPAT

„Strany“,

uznávajíce, že Karpaty jsou jedinečným přírodním bohatstvím nesmírné krásy a ekologické hodnoty, důležitým zdrojem biologické rozmanitosti, místem, kde pramení významné řeky, nenahraditelným stanovištěm a útočištěm mnoha ohrožených druhů rostlin i živočichů a nejrozsáhlejší evropskou plochou původních lesů, a

vědomi si toho, že Karpaty představují významné ekologické, ekonomické, kulturní, rekreační a životní prostředí v srdci Evropy, sdílené mnoha národy a zeměmi;

uvědomujíce si důležitost a ekologické, kulturní a socioekonomické hodnoty horských oblastí, které vedly Valné shromáždění OSN k vyhlášení roku 2002 Mezinárodním rokem hor;

uznávajíce význam horských oblastí, jak je zakotven v kapitole 13 (Udržitelný rozvoj hor) Deklarace o životním prostředí a rozvoji („Agenda 21“, Rio de Janeiro, 1992) a v Implementačním plánu Světového summitu o udržitelném rozvoji;

připomínajíce Deklaraci o životním prostředí a rozvoji v karpatském a dunajském regionu (Bukurešť, 2001);

berouce v úvahu příslušná ustanovení relevantních globálních, regionálních a subregionálních environmentálních právních nástrojů, strategií a programů a zásady v nich obsažené;

usilujíce o zajištění účinnějšího provádění takových, již existujících nástrojů a

vycházejíce z dalších mezinárodních programů;

uznávajíce, že Karpaty vytvářejí životní prostředí pro místní obyvatelstvo, a

oceňujíce přínos místních lidí pro udržitelný sociální, kulturní a hospodářský rozvoj a pro zachování tradičních znalostí v Karpatech;

oceňujíce důležitost subregionální spolupráce pro ochranu a udržitelný rozvoj Karpat v souvislosti s procesem „Životní prostředí pro Evropu“;

uznávajíce zkušenosti získané v rámci Úmluvy o ochraně Alp (Salcburk, 1991) jako úspěšného vzoru pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj v horských oblastech, který poskytuje spolehlivý základ pro nové partnerské iniciativy a další posílení spolupráce mezi alpskými a karpatskými zeměmi;

vědomi si skutečnosti, že v úsilí chránit, uchovávat a udržitelným způsobem pečovat o přírodní zdroje Karpat nemůže uspět pouze jedna země a že toto úsilí vyžaduje regionální spolupráci, a

vědomi si dále přidané hodnoty přeshraniční spolupráce pro dosažení ekologické soudržnosti,

se dohodly na následujícím:

Článek 1
Geografický rámec působnosti *

1. Úmluva se vztahuje na karpatský region (dále jen „Karpaty“), jak jej vymezí konference smluvních stran.

2. Každá smluvní strana může rozšířit působnost této úmluvy a jejích protokolů na další části svého území prohlášením učiněným u depozitáře, pokud je to nezbytné k provádění ustanovení této úmluvy.

Článek 2
Obecné cíle a principy *

1. Smluvní strany provádějí komplexní strategii a spolupracují při ochraně a udržitelném rozvoji Karpat s cílem mj. zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a společenství a zachovat přírodní hodnoty a kulturní dědictví.

2. K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 přijmou smluvní strany vhodná opatření v oblastech, které jsou předmětem článků 4 až 13 této úmluvy, jimiž podporují:

a) principy předběžné opatrnosti a prevence,
b) zásadu „znečišťovatel platí“,
c) účast veřejnosti a zapojení zainteresovaných subjektů,
d) přeshraniční spolupráci,
e) integrované plánování a péče o územní a vodní zdroje,
f) programový přístup, a
g) ekosystémový přístup.

3. K dosažení cílů stanovených touto úmluvou a k zajištění jejího provádění mohou strany podle potřeby vypracovat a přijmout protokoly.

Článek 3
Integrovaný přístup k péči o územní zdroje *

Smluvní strany uplatňují integrovanou péči o suchozemské zdroje, jak je definována v kapitole 10 Agendy 21, prostřednictvím tvorby a realizace vhodných nástrojů, jako například integrovaných plánů péče vztahujících se k působnosti této úmluvy.

Článek 4
Ochrana a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti *

1. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce a programy usilující o ochranu, udržitelné využívání a obnovu biologické a krajinné rozmanitosti na celém území Karpat. Strany přijmou vhodná opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany a udržitelného využívání přírodních a polopřírodních stanovišť, jejich kontinuity a spojitosti, a rostlinných a živočišných druhů charakteristických pro Karpaty, zejména ochrany ohrožených a endemických druhů a velkých šelem.

2. Smluvní strany podporují odpovídající zachování polopřírodních stanovišť, obnovu degradovaných stanovišť a rozvoj a provádění příslušných plánů péče.

3. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce a programy zaměřené na prevenci zavlékání či vysazování nepůvodních invazních druhů a zavádění geneticky modifikovaných organismů, které ohrožují ekosystémy, stanoviště nebo druhy, a na jejich regulaci nebo odstranění z prostředí.

4. Smluvní strany vytvářejí a/nebo podporují vzájemně slučitelné systémy monitorování, koordinovanou regionální inventarizaci druhů a stanovišť, koordinovaný vědecký výzkum, a jejich propojování.

5. Smluvní strany spolupracují při vytváření ekologické sítě v Karpatech jako nedílné součásti Celoevropské ekologické sítě, při vytváření a podpoře Karpatské soustavy chráněných území a zároveň zlepšují ochranu a udržitelné hospodaření v oblastech mimo chráněná území.

6. Smluvní strany přijmou vhodná opatření k začlenění cílů ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti do resortních a sektorových politik, programů, koncepcí a plánů, jako je zemědělství a lesní hospodářství v horských oblastech, péče o celá povodí, cestovní ruch, doprava a energetika, průmysl a těžba nerostných surovin.

Článek 5
Územní plánování *

1. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce a programy územního plánování zaměřené na ochranu a udržitelný rozvoj Karpat, které zohledňují specifické ekologické a socioekonomické podmínky v Karpatech a jejich horských ekosystémech a přinášejí užitek místnímu obyvatelstvu.

2. Smluvní strany usilují o koordinaci územního plánování v hraničních oblastech prostřednictvím tvorby přeshraničních a/nebo regionálních politik a programů územního plánování posilujících a podporujících spolupráci mezi příslušnými regionálními a místními institucemi.

3. Při vytváření politik a programů územního plánování je zvláštní pozornost věnována mimo jiné:

a)  přeshraniční dopravě, energetice a telekomunikační infrastruktuře a službám,
b)  ochraně a udržitelnému využívání přírodních zdrojů,
c)  ucelenému plánování měst a venkova v hraničních oblastech,
d)  prevenci přeshraničního vlivu znečištění,
e)  integrovanému územnímu plánování a posuzování vlivů činnosti člověka na životní prostředí.

Článek 6
Udržitelná a integrovaná péče o vody/povodí *

Smluvní strany, s přihlédnutím k hydrologickým, biologickým a ekologickým zvláštnostem horských povodí:

a)  přijmou vhodná opatření na podporu politik, strategií, koncepcí a programů sjednocujících udržitelné využívání vodních zdrojů s územním plánováním, a usilují o provádění politik a plánů založených na přístupu integrované péče o povodí, přičemž uznávají důležitost regulace, prevence a omezování znečištění a povodní a snižování rozpadu vodních stanovišť,
b)  provádějí politiky, strategie, koncepce, programy a plány zaměřené na udržitelné využívání zdrojů povrchových a podzemních vod, přičemž zajistí dostatečné zásobování kvalitní povrchovou a podzemní vodou nezbytné pro udržitelné, vyvážené a spravedlivé využívání vody, včetně dostatečné kanalizace a nakládání s odpadními vodami,
c)  provádějí koncepce, politiky, plány a strategie se zaměřením na zachování přírodních vodních toků, pramenů, jezer a zdrojů podzemních vod a zároveň zachování a ochranu mokřadů a mokřadních ekosystémů a ochranu před přirozenými nebo antropogenními škodlivými účinky, jako jsou záplavy a havarijní znečištění vod,
d)  mimoto rozvíjejí koordinovaný nebo společný systém opatření, činností a včasného varování pro přeshraniční dopady záplav a havarijního znečištění na vodní režim a spolupracují též při předcházení a omezování škod a při poskytování pomoci s obnovovacími pracemi.

Článek 7
Udržitelné zemědělství a lesní hospodářství *

1. Smluvní strany podporují péči o půdu obdělávanou tradičními udržitelnými způsoby hospodaření a přijímají vhodná opatření při vytváření a provádění svých zemědělských politik, strategií, koncepcí, programů a plánů s přihlédnutím k potřebě chránit krajinu a horské ekosystémy, k významu biologické rozmanitosti a specifickým podmínkám hor jako méně příznivých oblastí.

2. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce, programy a plány zaměřené na navrhování a rozvoj vhodných nástrojů, například velmi významných agroenvironmentálních programů v Karpatech, které zlepšují začlenění otázek životního prostředí do zemědělské politiky a územního plánování, přičemž vezmou v úvahu velký ekologický význam karpatských horských ekosystémů, například přirozených a polopřirozených travinných porostů, jako součásti ekologických sítí, krajiny a tradičního využívání území.

3. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce, programy a plány zaměřené na prosazování a podporu využívání nástrojů a programů slučitelných s mezinárodně uznávanými principy udržitelného lesního hospodaření.

4. Smluvní strany používají způsoby udržitelného lesního hospodaření v Karpatech s přihlédnutím k rozmanitým lesním funkcím, velkému ekologickému významu karpatských horských ekosystémů a k méně příznivým podmínkám v horských lesích.

5. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce, programy a plány zaměřené na vyhlašování chráněných území v přirozených, zvláště původních lesích o dostatečné velikosti a počtu za účelem omezení nebo úpravy jejich využívání podle stanovených cílů ochrany.

6. Smluvní strany prosazují uplatňování opatření v zemědělství a lesním hospodářství, šetrných k životnímu prostředí a zajišťujících dostatečné zadržování srážek v horách s cílem lépe chránit před povodněmi a zvýšit bezpečnost života i majetku.

Článek 8
Udržitelná doprava a infrastruktura *

1. Smluvní strany provádějí takové koncepce, plány a politiky plánování a rozvoje udržitelné dopravy a infrastruktury, které zohledňují zvláštnosti horského prostředí tím, že berou v úvahu ochranu citlivých oblastí, především oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí, migračních tras nebo oblastí mezinárodního významu, ochranu krajiny a biologické rozmanitosti a oblastí zvláště významných pro cestovní ruch.

2. Smluvní strany spolupracují při vytváření strategií udržitelné dopravy, které přinesou výhody mobility a dosažitelnosti v Karpatech, a současně s tím minimalizují škodlivé účinky na lidské zdraví, krajinu, rostliny, živočichy a jejich stanoviště, a zahrnují management poptávky po udržitelné dopravě na všech úrovních plánování dopravy v Karpatech.

3. V oblastech citlivých z hlediska životního prostředí smluvní strany spolupracují při rozvoji modelů dopravy šetrných k životnímu prostředí.

Článek 9
Udržitelný cestovní ruch *

1. Smluvní strany přijmou opatření na podporu udržitelného cestovního ruchu v Karpatech ve prospěch místního obyvatelstva, založená na jedinečnosti přírodního, krajinného a kulturního dědictví Karpat, a prohloubí spolupráci za tímto účelem.

2. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce a programy zaměřené na podporu přeshraniční spolupráce s cílem napomoci rozvoji udržitelného cestovního ruchu, například plány koordinované nebo společné péče pro přeshraniční nebo hraniční chráněná území a jiné turisticky zajímavé oblasti.

Článek 10
Průmysl a energie *

1. Smluvní strany podporují technologie čistší produkce s cílem přiměřené prevence, řešení a odstraňování následků průmyslových havárií a ochrany lidského zdraví a horských ekosystémů.

2. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce, programy a plány zaměřené na zavádění způsobů výroby, distribuce a využívání energie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a které minimalizují nepříznivé vlivy na krajinu a biodiverzitu, včetně širšího využívání obnovitelných zdrojů energie a podle potřeby opatření na úsporu energie.

3. Smluvní strany usilují o snížení nepříznivých dopadů těžby nerostných surovin na životní prostředí a zajištění přiměřeného dohledu nad těžebními technologiemi a postupy z hlediska životního prostředí.

Článek 11
Kulturní dědictví a tradiční znalosti *

Smluvní strany provádějí politiky, koncepce, strategie, plány a postupy zaměřené na zachování a podporu kulturního dědictví a tradičních znalostí místních obyvatel, řemeslné výroby a prodeje místního zboží, uměleckých, řemeslných a rukodělných výrobků. Smluvní strany usilují o zachování tradiční architektury, způsobů využívání území, místních plemen domácích zvířat a odrůd zemědělských plodin a udržitelné využívání planě rostoucích rostlin v Karpatech.

Článek 12
Systém posuzování životního prostředí/informační systém, monitorování a včasné varování *

1. Smluvní strany, v případě potřeby, provádějí hodnocení rizik, posuzování vlivů na životní prostředí a strategické posuzování vlivů na životní prostředí s přihlédnutím ke zvláštnostem karpatských horských ekosystémů a budou konzultovat projekty přeshraničního charakteru v Karpatech a posuzovat jejich vliv na životní prostředí s cílem předejít škodlivým přeshraničním vlivům.

2. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce a programy s využitím stávajících metod monitorování a posuzování, zaměřené na podporu:

a)  spolupráce při provádění výzkumných činností a vědeckých hodnocení v Karpatech,
b)  společných nebo vzájemně se doplňujících monitorovacích programů, včetně systematického monitorování stavu životního prostředí,
c)  srovnatelnosti, komplementarity a standardizace výzkumných metod a s tím spojených činností pro získávání údajů,
d)  harmonizace stávajících a navrhování nových environmentálních, sociálních a ekonomických indikátorů,
e)  systému včasného varování, monitorování a hodnocení přírodních a člověkem způsobených rizik a nebezpečí v životním prostředí a
f)  informačního systému přístupného všem smluvním stranám.

Článek 13
Zvyšování povědomí, vzdělávání a účast veřejnosti *

1. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce a programy zaměřené na zvyšování povědomí o životním prostředí a na zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat a na podporu s tím souvisejících vzdělávacích studijních plánů a programů.

2. Smluvní strany provádějí politiky, strategie, koncepce, programy a plány zaručující účast veřejnosti při rozhodování ve vztahu k ochraně a udržitelnému rozvoji Karpat a provádění této úmluvy.

Článek 14
Konference smluvních stran *

1. Konference smluvních stran (dále jen „konference“) je tímto ustavena.

2. Konference projednává otázky společného zájmu stran a přijímá rozhodnutí nezbytná k podpoře účinného provádění úmluvy.
Zejména:

a) pravidelně přezkoumává a podporuje provádění úmluvy a jejích protokolů,
b) přijímá změny a doplňky úmluvy podle článku 19,
c) přijímá protokoly, včetně jejich změn, podle článku 18,
d) jmenuje svého předsedu a podle potřeby a v souladu se svým jednacím řádem zřizuje výkonný orgán pro období mezi zasedáními,
e) zřizuje pomocné orgány, včetně tematických pracovních skupin, které jsou považovány za nezbytné pro provádění úmluvy; pravidelně přezkoumává zprávy předložené jeho pomocnými orgány a poskytuje jim poradenství,
f) schvaluje program činností, finanční pravidla a rozpočet pro své činnosti, včetně činností jeho pomocných orgánů a sekretariátu, a přijímá nezbytná opatření pro jejich financování podle článku 17,
g) přijímá svůj jednací řád,
h) přijímá nebo doporučuje opatření k dosažení cílů stanovených v článcích 2 až 13,
i) podle potřeby usiluje o spolupráci s příslušnými subjekty nebo agenturami, ať jsou vnitrostátní nebo mezinárodní, vládní či nevládní, a podporuje a posiluje vztahy k jiným příslušným úmluvám, aniž by docházelo k duplicitě úsilí,
j) vykonává další funkce, které mohou být nezbytné pro dosažení cílů úmluvy.

3. První zasedání konference je svoláno nejpozději jeden rok po dni vstupu této úmluvy v platnost. Pokud konference nerozhodne jinak, koná se řádné zasedání každé tři roky.

4. Mimořádná zasedání konference se konají v jiných termínech, o kterých může být rozhodnuto buď konferencí na řádném zasedání, nebo na písemnou žádost kterékoli smluvní strany za předpokladu, že tuto žádost podpoří nejméně jedna třetina smluvních stran, a to do tří měsíců ode dne, kdy ji sekretariát oznámil všem ostatním smluvním stranám.

5. Smluvní strany se mohou rozhodnout přizvat jako pozorovatele na svá řádná a mimořádná zasedání konference:

a) jakýkoliv další stát,
b) jakoukoliv vnitrostátní, mezinárodní nebo nevládní organizaci, jejíž činnosti souvisejí s úmluvou.

Podmínky pro přizvání a účast pozorovatelů jsou stanoveny v jednacím řádu. Tito pozorovatelé mohou předložit jakékoliv informace nebo zprávu související s cíli úmluvy.

6. Konference přijímá svá rozhodnutí konsensem.

Článek 15
Sekretariát *

1. Sekretariát je tímto ustaven.

2. Funkcí sekretariátu je:

a)  zajišťovat zasedání konference a poskytovat jim požadované služby,
b)  shromažďovat a předávat zprávy, které jsou mu předkládány,
c)  koordinovat svou činnost se sekretariáty jiných příslušných mezinárodních subjektů a úmluv,
d)  připravovat zprávy o výkonu svých funkcí podle této úmluvy a jejích protokolů, včetně finančních zpráv, a předkládat je konferenci,
e)  umožňovat výzkum, komunikaci a výměnu informací v otázkách vztahujících se k této úmluvě,
f)  vykonávat další funkce sekretariátu, které případně stanoví konference.

Článek 16
Pomocné orgány *

Pomocné orgány, včetně tematických pracovních skupin, zřízené v souladu s článkem 14 odst. 2 písm. e), poskytují konferenci podle potřeby odbornou pomoc, informace a rady ohledně specifických otázek týkajících se ochrany a udržitelného rozvoje Karpat.

Článek 17
Finanční příspěvky *

Každá smluvní strana přispívá do řádného rozpočtu úmluvy v souladu s příspěvkovou stupnicí stanovenou konferencí.

Článek 18
Protokoly *

1. Kterákoli ze smluvních stran může navrhnout protokoly k úmluvě.

2. Návrhy protokolů se rozesílají všem smluvním stranám prostřednictvím sekretariátu nejpozději šest měsíců před zasedáním konference, na kterém mají být projednány.

3. Protokoly se přijímají a podepisují na zasedání konference. Vstup v platnost, novelizace a odstoupení od protokolu se provádějí obdobně v souladu s článkem 19, článkem 21 odst. 2 až 4 a s článkem 22 úmluvy. Pouze smluvní strana úmluvy se může stát smluvní stranou protokolů.

Článek 19
Změny a doplňky úmluvy *

1. Kterákoli ze smluvních stran může navrhnout změny a doplňky úmluvy.

2. Návrhy změn a doplňků se rozesílají všem smluvním stranám prostřednictvím sekretariátu nejpozději šest měsíců před zasedáním konference, na kterém mají být projednány.

3. Konference přijímá návrhy změn a doplňků úmluvy konsensem.

4. Změny a doplňky úmluvy podléhají ratifikaci, schválení nebo přijetí. Změny a doplňky úmluvy vstoupí v platnost devadesátým dnem ode dne uložení čtvrté listiny o ratifikaci, schválení nebo přijetí. Poté vstoupí změny a doplňky v platnost pro každou další stranu devadesátým dnem ode dne uložení její listiny o ratifikaci, schválení nebo přijetí.

Článek 20
Urovnání sporů *

Smluvní strany řeší spory plynoucí z výkladu nebo provádění úmluvy jednáním nebo jinými prostředky pro urovnání sporů v souladu s mezinárodním právem.

Článek 21
Vstup v platnost *

1. Tato úmluva je vystavena k podpisu u depozitáře od 22. května 2003 do 22. května 2004.

2. Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři. Úmluva je otevřena k přistoupení smluvním stranám, které ji nepodepsaly. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení a přistoupení se ukládají u depozitáře.

3. Úmluva vstoupí v platnost devadesátým dnem ode dne uložení čtvrté listiny o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení.

4. Poté vstupuje úmluva v platnost pro každou další smluvní stranu devadesátým dnem ode dne uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení, nebo přistoupení.

Článek 22
Odstoupení *

Kterákoli ze smluvních stran může odstoupit od úmluvy na základě písemného oznámení adresovaného depozitáři. Odstoupení nabývá účinnosti stoosmdesátým dnem ode dne přijetí oznámení depozitářem.

Článek 23
Depozitář *

1. Depozitářem této úmluvy je vláda Ukrajiny.

2. Depozitář uvědomí všechny ostatní smluvní strany o:

a)  každém podpisu úmluvy a jejích protokolů,
b)  uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení,
c)  dni vstupu úmluvy a jejích protokolů nebo jejich změn v platnost a o dni jejich vstupu v platnost pro každou další smluvní stranu,
d)  všech oznámeních o odstoupení od úmluvy nebo jejích protokolů, a o dni, jímž toto odstoupení nabývá účinnosti pro dotyčnou smluvní stranu,
e)  uložení každého prohlášení podle článku 1 odst. 2.

V Kyjevě dne 22. května 2003 v jediném originále v anglickém jazyce.

Originál úmluvy je uložen u depozitáře, který předá ověřené opisy všem smluvním stranám.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně oprávněni k tomuto účelu, podepsali tuto úmluvu