Organizace spojených národů vyhlásila 22. květen za mezinárodní den biologické rozmanitosti, s hlavním cílem zvýšit obecné povědomí o problematice ohrožení biologické rozmanitosti na celém světě.
“Biodiverzita”, neboli biologická rozmanitost, znamená rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. Zahrnuje genovou variabilitu, variabilitu všech žijících organismů včetně ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí. Nejedná se jen o pouhý součet všech genů, druhů a ekosystémů, ale spíše o variabilitu uvnitř a mezi nimi.
Hlavním globálním nástrojem pro ochranu biodiverzity je Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD), která má k dnešnímu dni 196 smluvních stran včetně České republiky. Sekretariát CBD vybral pro letošní rok téma „Biodiverzita pro udržitelný rozvoj“, s hlavním cílem poukázat na skutečnost, že biologická rozmanitost je nezbytnou složkou zajišťující přírodní zdroje, statky a služby, které lidská společnost využívá a spotřebovává. Ztráta biodiverzity přímo ovlivňuje možnosti růstu a rozvoje společnosti. V roce 2010 byl v rámci CBD dojednán Strategický plán pro biodiverzitu do roku 2020, který stanovil 20 konkrétních cílů, kterých by mělo být jak na globální, tak na úrovni jednotlivých států dosaženo. V loňském roce byl prezentován v pořadí 4. Globální výhled o stavu biodiverzity, který konstatoval, že navzdory veškerému dosavadnímu úsilí světového společenství se nedaří zastavit úbytek biologické rozmanitosti v globálním měřítku. V největším ohrožení jsou zejména tropické ekosystémy, které jsou systematicky devastovány vypalováním a kácením pro hospodářské a průmyslové účely a také mořské ekosystémy, které jsou vystaveny enormnímu tlaku průmyslového rybolovu. Tento nepříznivý stav na globální úrovni významně ovlivňuje nízký stupeň ochrany a zájmu o ochranu biodiverzity obecně, a to zejména v rozvojových zemích, kde je ve vysoké míře absence jakéhokoliv povědomí o významu biodiverzity v kontextu s udržitelným čerpáním přírodních zdrojů. Vyspělé země včetně České republiky mají v tomto směru mnohem vyspělejší systém ochrany přírody včetně ochrany biodiverzity, která je z velké části zajištěna zvláštní územní ochranou vyplývající z národní i evropské legislativy. Ochrana biodiverzity ve volné krajině lze ovšem i v rámci České republiky označit za nedostatečnou a stále značně limitovanou, což potvrzuje i vyhodnocení plnění stávající národní strategie ochrany biologické rozmanitosti.
Ministerstvo životního prostředí si je vědomo skutečnosti, že problematika ochrany biodiverzity a její význam pro společnost není vůči veřejnosti dostatečně komunikován. To je do jisté míry způsobeno skutečností, že biologická rozmanitost je termín velmi široký, který v sobě, podle oficiální definice Úmluvy o biologické rozmanitosti, zahrnuje variabilitu všech žijících organismů včetně, mezi jiným, suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí, kdy zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy. Ochrana biodiverzity již z podstaty její definice tedy vyžaduje velmi komplexní přístup, kdy se lze zaměřit na ochranu jejích dílčích složek (genů v rámci jednotlivých druhů, vybraných druhů či jejich biotopů), to ovšem souběžně s ochranou celých ekosystémů, jejichž dobrý stav je základním předpokladem pro prosperující biodiverzitu jako celku. Lze prezentovat značné množství příkladu, kdy mám úbytek biologické rozmanitosti nepříznivý dopad na lidskou společnost. Primárním problémem je narušení ekosystémů nebo jejich přirozených funkcí, které vede ke ztrátě stanovišť jednotlivých druhů, které vyústí v jejich celkový úbytek. To lze prezentovat i na příkladu ztráty vodních ekosystémů jako biotopů obojživelníků nebo úbytku přirozených stanovišť netopýrů, kdy má celkový úbytek těchto druhů za následek přemnožení jiných druhů, zejména hmyzu. Tyto a další jevy, které jsou spojeny se ztrátami biodiverzity, vždy vyústí v prokazatelně negativní důsledky pro lidskou společnost.
Pro adekvátní ochranu biodiverzity na celém území České republiky je nezbytné, aby si občané uvědomovali její hodnoty a byli si vědomi důsledků, které její úbytek způsobuje. Souběžně se zvyšováním obecného povědomí o významu biodiverzity pro společnost je nezbytné zvyšovat i pozitivní motivaci občanů České republiky k aktivní ochraně biodiverzity. Veškeré tyto aspekty budou zahrnuty v aktualizované Strategii ochrany biologické rozmanitosti pro období 2015 – 2025, které v letošním roce připravuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ostatními resorty.
Při příležitosti mezinárodního dne biologické rozmanitosti se Ministerstvo životního prostředí rozhodlo uspořádat soutěž nazvanou: „Myslím na biodiverzitu“, která má za cíl shromáždit příspěvky a příklady, jak je možné chránit biodiverzitu z pohledu občana ČR v místě jeho bydliště, kdy vybrané příspěvky budou použity jako příklady dobré praxe ve výše uvedené aktualizované Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR. Více podrobností a zadání soutěže naleznete v aktualitách na webu MŽP a na facebookové stránce MŽP.