Vlády se dohodly na sérii akcí, které budou dále posilovat Nagojský protokol s cílem usnadnit jeho implementaci, a zajistit, aby země měli potřebné zdroje a přijaly další kroky k realizaci protokolu, který vstoupil v platnost počátkem tohoto týdne.
Na prvním zasedání konference smluvních stran k Nagojskému protokolu (COP MOP-1), které se konalo od 13. do 17. října 2014 v Pchjongchangu v Jižní Korei, byly schváleny rozhodnutí a mechanismy pro zajištění dodržování protokolu, opatření na podporu institucionální kapacity v rozvojových zemích a strategie ke zvýšení povědomí o mezinárodních právních nástrojích.
„Na tomto zasedání, které se zároveň konalo pod záštitou 12. zasedání smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP-12) výkonný tajemník Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) Braulio Ferreira de Souza Dias řekl: „Teď musíme zjistit, jak byla ustanovení protokolu přijata na národních úrovních, a jak to usnadňuje přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivému a rovnocennému rozdělování přínosů mezi zúčastněnými stranami, původními obyvateli a místními komunitami, jenž chrání a udržitelně využívání tyto zdroje“.
Protokol, který byl schválen v roce 2010 a vstoupil v platnost 12. října s 51 ratifikacemi, stanovuje jasná pravidla pro přístup, obchodování, sdílení a sledování využívání světových genetických zdrojů, které mohou být použity pro farmaceutický průmysl, zemědělství, kosmetické a jiné účely. K dnešnímu dni Nagojský protokol ratifikovalo 54 smluvních stran.
Hem Pande zastupující vládu Indie, která předsedala konferenci řekl: „Se vstupem v platnost Nagojského protokolu před šesti dny skutečně začala nová éra budování důvěry a partnerství mezi uživateli a poskytovateli genetických zdrojů. Je to i díky významným pokrokům v některých klíčových otázkách při tomto historicky prvním zasedání. Věřím, že tento krok dodá důvěru i dalším vládám, aby také brzy ratifikovaly tento protokol“.
Zástupci smluvních stran na jednání zdůraznili, že je nutné zajistit, aby země mohly implementovat protokol. Za tímto účelem také přijaly příslušný strategický rámec. Byla rovněž přijata rozhodnutí o zásadách pro mobilizaci zdrojů, tak aby rozvojové země, včetně zemí s transformující se ekonomikou měli dostatečné zdroje k implementaci tohoto protokolu.
Kromě toho se země také dohodly na postupech ke zřízení výboru k podpoře a kontrole dodržování protokolu.
Země by uvítali opatření, která by jim pomohla pracovat v online aplikaci Access Benefit-Sharing Clearing House (ABS-CH), která zvýší transparentnost využívání genetických zdrojů a zajistí, aby byly veškeré dostupné informace přístupné.
Na konferenci byl zdůrazněn význam zvyšování povědomí o protokolu a přijatých rozhodnutí na podporu jeho činnosti. Rovněž vyzvala Světový fond životního prostředí ke zvýšení finančních prostředků pro dosažení tohoto cíle.
Implementace Nagojského protokolu přispěje k dosažení 16. Aichi cíle biologické rozmanitosti. Cíl 16 stanoví, že Nagojský protokol by měl vstoupit v platnost a být funkční do roku 2015. Tento cíl je na základě výsledků konference  na nejlepší cestě, aby se stal prvním z cílů Aichi, který bude plně realizován.
„Díky společnému úsilí a kolektivní práci v tomto týdnu vybudovali zástupci konference smluvních stran základ pro další praktické naplňování Nagojského protokolu“, uzavřel Braulio Ferreira de Souza Dias.