V roce 2002 se čelní představitelé a zástupci států na jednání Světového summitu o udržitelném rozvoji a poté schválením rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/262 zavázali k vyjednání mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, jež plynou z jejich využívání, konkrétně v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Dne 29. 10. 2010 byl pak na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy v japonské Nagoji přijat Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání.

Dne 12. 10. 2014 vstoupil Protokol v platnost – 90 dní poté, co jej ratifikovala 50. smluvní strana Úmluvy o biologické rozmanitosti. Česká republika Protokol podepsala dne 23. června 2011, ratifikovala jej dne 6. 5. 2016 a stala se jeho smluvní stranou dne 4. 8. 2016.

Protokol provádí příslušná ustanovení Úmluvy týkající se přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání – zejména článek 15, který mimo jiné uznává suverénní právo států na jejich přírodní zdroje a jejich pravomoc stanovit podmínky přístupu ke genetickým zdrojům. Praktická implementace Protokolu má vytvořit transparentní podmínky pro přístup k těmto zdrojům a zajistit na základě vzájemně dohodnutých podmínek spravedlivé sdílení přínosů mezi jejich poskytovateli a uživateli. Sdílení přínosů je zároveň motivačním opatřením pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti. Úlohou smluvních stran Protokolu je zajistit, aby uživatelé na jejich území dodržovali výše uvedená pravidla.

EU jako smluvní strana Nagojského protokolu ponechává otázku regulace genetických zdrojů na jednotlivých členských státech a zabývá se pouze otázkou dodržování pravidel uživateli na území EU. V této souvislosti EU přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014 ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních pro dodržování pravidel, která vyplývají z Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, ze strany uživatelů v Unii, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1866 ze dne 13. října 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla, pokud jde o registr sbírek, monitorování dodržování pravidel ze strany uživatelů a osvědčené postupy. K oběma nařízením Komise připravuje metodické pokyny, jež mají uživatelům v EU objasnit některé aspekty a usnadnit tzv. postup s náležitou péčí. První pokyn byl vydán v srpnu 2016 a podrobněji vysvětluje oblast působnosti nařízení a hlavní povinnosti uživatelů v Unii.

V návaznosti na přímo použitelné předpisy EU se nyní v České republice připravuje zákon o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu, který upravuje zejména práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů.

Další informace o Nagojském protokolu naleznete na stránkách Úmluvy o biologické rozmanitosti, v Informačním systému pro přístup a sdílení přínosů a na stránkách EU.

Gestorem Nagojského protokolu v ČR je Ministerstvo životního prostředí; národní kontaktní osobou je Eliška Rolfová, odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků (eliska.rolfova@mzp.cz, tel.: 267 122 030).

Související dokumenty naleznete zde:
Nagojský protokol
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1866
Metodický pokyn k oblasti působnosti a hlavním povinnostem