Montreal , 14 července 2014 – Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání vstoupí v platnost dne 12. 10. 2014 po ratifikaci 51 smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD).
V posledních týdnech uložilo své listiny o ratifikaci celkem 12 zemí včetně Běloruska, Burundi, Gambie, Madagaskaru, Mosambiku, Nigeru, Peru, Súdánu, Švýcarska, Vanuatu, Ugandy a Uruguaye. Vstup Protokolu v platnost bude znamenat, že první konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu (COP-MOP) se nyní může konat od 13. do 17. října 2014 souběžně s dvanáctým zasedáním konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, v Pyeongchangu Korejské republiky.
Ratifikace Nagojského protokolu 51 smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti představuje významný krok směrem k dosažení 16. Aichi cíle biologické rozmanitosti, tedy že „Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a vyváženém sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání vstoupí do roku 2015 v platnost a bude funkční v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“
Vstup Nagojského protokolu v platnost zajistí větší právní jistotu a transparentnost pro poskytovatele i uživatele genetických zdrojů, vytvoří rámec, který podporuje využívání genetických zdrojů a souvisejících tradičních znalostí a zároveň posiluje příležitosti pro spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů z jejich využití. Protokol tak bude vytvářet nové pobídky k zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívat jeho součásti, a dále zvyšovat přínos biologické rozmanitosti k trvale udržitelnému rozvoji a blahu lidstva.
„Praktické nástroje jako je Nagojský protokol jsou rozhodující pro udržitelné a spravedlivé využívání biologické rozmanitosti. Chválím členské státy, které ratifikovaly tento významný mezinárodní legislativní nástroj. Plní tak slib, který učinily na Světového summitu v roce 2002, kterým se zavázaly významně přispět k agendě udržitelného rozvoje pro období po roce 2015.“ prohlásil Ban Kimoon, generální tajemník OSN. „Vstup Nagojského protokolu v platnost znamená nejen velký krok směrem k dosažení Aichi cíle 16, ale je také důležitým krokem při začleňování biologické rozmanitosti do udržitelného rozvoje. Blahopřeji všem smluvním stranám, které ratifikovaly protokol, a zároveň bych chtěl vyzvat ostatní státy, aby tak učinily v čas, aby se mohly zúčastnit prvního zasedání COP – MOP v Pyeongchangu v Korejské republice.“ řekl Braulio Ferreira de Souza Dias, výkonný tajemník Úmluvy o biologické rozmanitosti.
Nagojský protokol již ratifikovaly nebo k němu přistoupily následující státy: Albánie, Bělorusko, Benin, Bhútán, Botswana, Burkina Faso, Burundi, Komory, Pobřeží slonoviny, Dánsko, Egypt, Etiopie, Evropská unie, Fidži, Gabon, Gambie, Guatemala, Guinea Bissau, Guyana, Honduras, Maďarsko, Indie, Indonésie, Jordánsko, Keňa, Laoské lidově demokratická republika, Madagaskar, Mauricius, Mexiko,Federativní státy Mikronésie, Mongolsko, Mosambik, Myanmar, Namibie, Niger, Norsko, Panama, Peru, Rwanda, Samoa, Seychely, Jihoafrická republika, Španělsko, Súdán, Švýcarsko,Sýrie, Tádžikistán, Uganda, Uruguay, Vanuatu a Vietnam. Evropská unie se sice stane smluvní stranou Nagojského protokolu, do celkového počtu 50 ratifikací nezbytných pro vstup Protokolu v platnost se však nezapočítává.