Světový den oceánů, navrhla Kanada na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, aby lidem připomněl význam a životadárnou roli oceánů. Jeho první oslava však proběhla až v roce 2009 po ustanovení rezolucí OSN k oceánům a mořskému právu z roku 2008. Tématem letošního Světového dne oceánů je „Udržitelnost oceánů“.
Světové oceány jsou kolébkou života. Pokrývají více než dvě třetiny zemského povrchu. Téměř všechny živé organismy na zemi jsou nějakým způsobem závislé na oceánech (kyslík, absorpce oxidu uhličitého či regulace globálních klimatických cyklů).
Z biologické rozmanitosti moří a pobřežních oblastí – ekosystémy, druhy a genetický materiál – má lidstvo ohromný užitek. Živobytí stovky milionů lidí je přímo závislé na mořské biodiverzitě. Zhruba 40 % světové populace žije do vzdálenosti 100 kilometrů od mořského pobřeží, rybolov zde zaměstnává přibližně 200 milionů lidí a je zdrojem asi 16 % proteinů spotřebovaných na celém světě. Roční přínos těchto ekosystémů se odhaduje na 80 miliard dolarů. Pobřežní ekosystémy poskytují také různé služby (cestovní ruch, ochrany před bouří), které lze vyčíslit na téměř 26 miliard dolarů ročně.
Světoví lídři účastnící se konference Organizace spojených národů (OSN) o udržitelném rozvoji (Rio +20 ) v roce 2012 uznali, že oceány, moře a pobřežní oblasti jsou nezbytnou součástí udržitelného rozvoje. Význam oceánů se také odráží v přípravě návrhů „Cílů pro udržitelný rozvoj“ diskutovaných Valným shromážděním OSN, s oceány mající své vlastní cíle. Mořské ekosystémy však stále čelí hrozbám, které narušují jejich schopnost poskytovat pro život kritické podpůrných služeb a přispět k udržitelnému rozvoji. Vlivem nadměrného rybolovu, znečištění, ničení biotopů, a nově i v důsledku vznikajících hrozeb klimatických změn, dochází k bezprecedentním ztrátám biologické rozmanitosti v oceánech.
Výzvy, kterým čelí oceány jsou značné, ale budeme-li jednat již nyní, existují možnosti jak snížit tlak na jejich využívání a docílit tak jejich využívání udržitelným způsobem. Vedoucí představitelé z celého světa zdůraznili význam zachování a udržitelného využívání oceánů a moří. Zavázali se k ochraně a obnově zdraví, produktivity a odolnosti mořských a pobřežních ekosystémů a zachování jejich biodiverzity, což umožní jejich zachování a udržitelné využívání pro současné i budoucí generace. Smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) učinily prostřednictvím Aichi cílů biologické rozmanitosti hmatatelné závazky k dosažení udržitelného rybolovu, ochraně 10% pobřežních a mořských oblastí do roku 2020, identifikaci nepůvodních invazivních druhů a snížení tlaku na korálové útesy.
Sekretariát Úmluvy o biologické rozmanitosti poskytuje podporu pro konkrétní opatření ze strany vlád a zúčastněných stran pro ochranu mořské a pobřežní biologické rozmanitosti. Důležitá je spolupráce s malými ostrovními rozvojovými státy, probíhající prostřednictvím regionálních iniciativ, jako je např. Micronesia Challenge, Caribbean Challenge Initiative and the Coral Triangle Initiative.
Sekretariát podporuje rozhodování na vědeckém základě a implementaci praktických managementových nástrojů s cílem zlepšit ochranu a udržitelné využívání. Byl proveden a publikován výzkum jehož cílem bylo zlepšení pochopení hlavních hrozeb, kterým oceány čelí, jako je jejich acidifikace, hluk pod mořskou hladinou, bělení korálů a mořských trosek. Rovněž byly určeny praktické prostředky na zmírnění dopadů těchto hrozeb.
Práce CBD na ekologicky nebo biologicky významných mořských oblastech (EBSA) je důležitým příkladem spolupráce mezi různými vědeckými odvětvími na podporu informovaného a vědecky podloženého managementu.
Prostřednictvím série devíti regionálních seminářů, byly v  procesu EBSA-CBD sestaveny vědecké informace k popisu více než 200 oblastí, které splňují kritéria EBSA po celém světě. Tento proces usnadnil sdílení vědeckých informací, vytváření sítě odborníků napříč obory, a zlepšil spolupráci při ochraně mořského prostředí a jeho udržitelného využívání.

Více informací naleznete zde (pouze v AJ).